SPARTA terčem kritiky - můj pohled |
Jizera - koruna hor Přicházím na Jizerku často, od severu i jihu, také stezkou od západu přes lesy a najednou za šera od východu z jizerských močálů, ale přesto: blahoslavený dávný den prvního příchodu! Slunce zapadalo a brávníci vyletovali s luk a s ostrým voláním zapadali do lesů. Lesy, ze kterých jsem vyšel, čišely v květnu ještě syrovostí, ale Jizerka byla již vlahá. Dlouho jsem stál nad osadou: bylo bezvětří a hebká předvečerní vůně vanula svahem. Dým stoupal k nebi. Nad Jizerkou se vznášel nebeský mír. Lidi jsem neviděl, ale zpod svahu Bukovce zněly zvuky, které o nich svědčily, snad zvonce, možná psí vytí. Dřevně mléčná vůně. Hluboko dole svítila tekoucí voda. Zvonice na střechách. A pak jen lesy, kolem dokola na všechny strany světa nedohledné jizerské a krkonošské lesy. Stará osada uprostřed nich spočívala jako jejich koruna. Její dějiny splývají s nejstaršími dochovanými zprávami o Jizerských horách. Proto Jizerce náleží i první místo v této knize. více zde. |
5 šidítek, na která si nabalíte holku |
Je pozdě! Jsou tady! Už jsou tady a je jich hodně! |
|
Rozhovor, který na pokyn vlády museli po dvou hodinách smazat |