Vcházíme dubovými dveřmi s intarziemi, na zdech visí oleje představující poslední medvědy ulovené v Krkonoších, v prvním patře najdeme knihovnu a zasedací síň obložené tvrdým dřevem a o patro výš v rytířské síni, krásná renesanční kachlová kamna. To je tak zhruba interiér vrchlabského zámku. A pohled z ptačí perspektivy? Není o nic méně hezký, než ten zevnitř. Každý roh obdelníkového půdorysu zdobí osmihranná věž. Zámek nemá nádvoří, jak jsme u těchto renesančních staveb zvyklí. místo něj je uprostřed veliká síň, kde se dnes lidé dívají na obrazy a poslouchají muziku.
Když z ptačí perspektivy klesneme na jižní stranu, přistaneme v anglickém parku, který je o mnoho mladší než zámek sám. Vznikl v devatenáctém století. Tam můžeme rozjímat o horním městě Vrchlabí z roku 1500 a zapomenout na to, že to dnešní město je moderní a průmyslové, a ti citlivější možná uslyší zvonit špičáky a plátky kovkopů o stříbrnou rudu.