Bramberk
Důležité rozcestí poblíž Jablonce a Smržovky. Hned v sousedství stojí turistická chata z 19. století a rozhledna z roku 1912.
Černá hora
Výrazný vrchol v centrální části pohoří (1085 m). Sklony porůstají původní porosty svahových a rašelinných smrčin, které přecházejí do menších rašlinišť. Jako všechna podobně exponovaná společenstva v pohoří byly narušeny imisemi a jejich geneticky nejcennější partie chrání přírodní rezervace. V lokaltě najdeme také několik izolovaných skalisek (např. Sněhové věžičky).
Dračí vrch, Fojtka
Dračí vrch je výletní místo severně od Liberce (676 m). Ze zdejší vrcholové skalky se otevírají výhledy na město a na protilehlý Ještědský hřeben stejně jako na jihozápadní části Jizerských hor. Na severních svazích se nachází oplocená Přírodní památka Pod Dračím vrchem, nalezištěm státem chráněné dřeviny tisu. Údolím Fojteckého potoka sem vede z osady Fojtka krátká naučná stezka. V okolí obce leží dnes již opuštěné doly s tmavou amfibolitickou žulou.
Frýdlantské cimbuří
Mimořádně hodnotný přírodní komplex a stejnojmenná národní přírodní rezervace v severní části pohoří. Oblast zahrnuje romantické údolí Černého potoka se skalními stupni a vodopády. Okolní svahy porůstají pralesovité lesy s dominancí buku. Ve vyšších partiích u hrany plató najdeme imisemi zasažené smrčiny s vtroušenými jeřáby. Nacházejí se tu také četná geomorfologicky zajímavá skaliska a skalní skupiny, včetně horolezeckých terénů (např. Hajní kostel, Frýdlantské cimbuří, Polední kameny).
Jizerka, Bukovec, Rašeliniště Jizerky
Jizerka je nejvýše položená osada v celém pohoří. Protéká jí stejnojmenná horská bystřina. Náplavy jejího pravostranného přítoku (Safírový potok) prosluly jako naleziště vzácných minerálů. V 19. století byly na Jizerce postaveny dvě sklářské hutě, jedna z nich zanikla, druhá byla opravena. Krajinnou dominantu jihovýchodně od obce tvoří čedičový kužel hory Bukovec (1005 m). Jeho smíšený lesní porost a bylinná vegetace jsou chráněny formou přírodní rezervace, lze si je prohlédnout z naučné stezky. Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizerky leží od osady v protilehlém směru. Zahrnuje mimořádně cenný vrchovištní ekosystém, zdobí ji husté klečovité porosty a překrásná rašelinná jezírka. Také toto místo je dostupné po povalové naučné stezce.
Klikvová louka
Částečně odtěžené rašeliniště, přírodní rezervace. V proláklině po odtěžené rašelině tu dříve sloužila vodní nádrž, jejíž voda poháněla zařízení brusíren skla v nedalekém Bedřichově. Místo se jmenuje podle rostlinky klikvy, která se v podrostu rašeliniště hojně vyskytuje.
Královka
Dominanta tzv. Maxovského hřebene (859 m). Zvedá se severovýchodně od Bedřichova a je odsud dobře dostupná po modré značce. V blízkosti vrcholu stojí chata a funkční rozhledna z roku 1907. Starší český název hory zněl "Nekraš". |
Kristiánov
Rozcestí nad nádrží Josefův Důl a památné místo jizerskohorského sklářství. V 18. a 19. století zde stávala sklárna, v blízkosti najdeme malý lesní hřbitov. Někdejší hostinec (tzv. Liščí bouda) slouží o víkendech a během sezony jako sklářské muzeum.
Měděnec, Rapická hora
Dvě místní vyvýšeniny v masivu Smrku. V jejich okolí se na přelomu 16. a 17. století těžila cínová ruda (kasiterit). Pozůstatky po důlní činnosti jsou stále dobře patrné (např. štoly Erasmus, Nebeské vojsko, Beránek Boží, Kateřina).
Nová louka
Jizerskohorská samota s důležitým turistickým rozcestím. V 18. a 19. století zde stávala sklářská huť, z které se zachoval panský dům zrekonstruovaný roku 1844 jako lovecký zámeček. Opodál se nachází Přírodní rezervace Nová louka. Zahrnuje rozmanitá stádia vývoje rašeliništního ekosystému, mocnost tamní rašeliny je údajně největší v celém pohoří.
Poledník
Pestré a dobře zmlazující pralesní porosty v severozápadní části pohoří. V závislosti na místních podmínkách jsou tu zastoupeny čisté bučiny a smrčiny stejně jako lesy s příměsí klenů, javorů a dalších druhů původních dřevin. Příkré svahy prostupují izolovaná skaliska a skalní skupiny (viz Srázy). Součást významné Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny z roku 1999.
Prales Jizera
Je nejstarší přírodní rezervací v pohoří. Vyhlášena byla v roce 1960 v oblasti Jizery (1122 m), druhé nejvyšší hory na české straně. Chráněn je především zbytek původní horské smrčiny na balvanitém a podmáčeném podkladě, v nejvyšších partiích také kosodřevina. V minulých desetiletích prales silně narušily exhalace. Na jižním svahu hory leží velké suťovisko a z poměrně vysoké a členité vrcholové skály je vynikající rozhled.
Ptačí kupy
Nápadné skalní útvary (1013 m) severozápadně od hory Holubník (1071 m). V jejich okolí se rozkládá přírodní rezervace s imisemi poškozenými hřebenovými porosty smrku, jeřábu a buku.
Rašeliniště Jizerky
Nejcennější rašeliništní komplex pohoří, naleziště vzácných druhů rostlin a živočichů. Lokalita je rozmístněna po obou březích horního toku Jizery, pramenící asi kilometr na jihovýchod od vrcholu Smrku. Říčka tu tvoří státní hranici, protéká mělkým údolím a meandruje ve vlastních písčitých nánosech. Centrum národní přírodní rezervace není veřejnosti přístupné.
|
Smědava, Smědavská hora
Výletní místo a známé turistické rozcestí na soutoku Černé a Bílé Smědé. Leží u tzv. Smědavské silnice, spojující severní a jižní části pohoří. Od počátku 19. století zde stávala turistická útulna, později turistická chata. Její současná podoba se zrodila v roce 1935, kdy byl objekt zrekonstruován po ničivém požáru. Do roku 1969 stával naproti chatě lovecký zámeček. Oblý vrchol Smědavské hory (1084 m) se zvedá odtud přibližně západním směrem.
Smrk
Nejvyšší horu české části Jizerských hor (1124 m) nebuduje žula, nýbrž přeměněné horniny (ruly). V historické době se na vrcholu setkávaly hranice Lužice, Čech a Slezska. Do konce druhé světové války tu stávala rozhledna a turistická chata. Podle hraničních tabulí se hoře říkávalo také "Tabulový smrk".
Souš
Rekreační osada v jihozápadní části Jizerských hor. Prvně byla připomínána v polovině 18. století, ve dvacátých letech 20. století překryla severní polovinu hladina údolní nádrže Souš. Ta vznikla přehrazením Černé Desné a zásobuje pitnou vodou velkou část jizerskohorského podhůří.
Srázy
Exponovaný hřeben v západní části NPR Jizerskohorské bučiny (dříve Poledník). Lokalita se alternativně nazývá Ostrá stráň a z jejího poměrně zachovaného porostu vyčnívá několik výrazných skalisek (např. Ostrá stěna, Zvon nebo Homole cukru). Oblíbené terény zde nacházejí horolezci.
Špičák, Stržový vrch, Skalní hrad
Špičák (724 m) a Stržový vrch (704 m) jsou dvě kóty v severozápadní části pohoří. Na vrcholku Špičáku je přístupná vyhlídka, v oblasti Stržového vrchu vystupují z balvanitého svahu četná žulová skaliska. Z nich nejznámější jsou asi Lysé skály a Skalní hrad, pojmenovaný podle zaniklého středověkého hrádku. Pomáhal střežit místní obchodní stezku do Lužice. V blízkosti obou dvou vrchů rostou nádherné jizerskohorské lesy, nejzápadnější výběžek NPR Jizerskohorské bučiny.
Vlčí louka, Klečové louky
Dvě menší rašeliniště a stejnojmenná maloplošná zvláště chráněná území (přírodní památka a přírodní rezervace). Najdeme je na jihozápadních expozicích Smědavské hory. Vyskytují se na nich význačné rostlinné a živočišné pozůstatky z ledových dob, tzv. glaciální relikty.
|