SEMILSKO - kraj, který okouzlil mnoho návštěvníků. Snad nejhezčí je z rozhledny na Hlavatici, Kopanině, Táboře a z hradní věže Trosek. Z vrcholu legendárního Kozákova je vidět hruboskalské skalní město. Východně od Trosek se zvedá Tábor, Bradlec, Kumburk, v dáli pak vrcholy Krkonoš.

     Severní oblast semilska tvoří západní část Krkonoš, nejvyšších českých hor, které jižním směrem pozvolna přecházejí do několika podkrkonošských pahorkatin a končí fantastickými tvary pískovců Hruboskalska. Zámek Hrubá Skála s arboretem na jedné, a zříceninou hradu Valdštejna na druhé straně, uzavírají toto skalní město. Dominantu zdejšího kraje tvoří impozantní Trosky. Čeští umělci z doby národního obrození nazvali jižní část Semilska víc než příhodně - Českým rájem.

     Zdejší příroda láká k výletům, rekreačním pobytům i sportovnímu vyžití především v sezóně, ale rušno je zde po celý rok. Známá jsou rekreační střediska Českého ráje na Hrubé Skále a v Sedmihorkách. Cílem výletníků Krkonoš bývají malebná městečka Vysoké nad Jizerou, Jilemnice, Rokytnice nad Jizerou a Harrachov. Krkonoše i Podkrkonoší jsou stále ještě bohaté na různé rostlinné druhy, jinde už velmi vzácné. Lesy nabízejí různé chutné plody, hlavně houby a borůvky. Ovšem pozor na ničení těchto životadárných keříků, ne všude je sběr borůvek povolen a už vůbec se na ně nesmí s takzvaným sběrným hřebenem, který borůvky nesbírá, nýbrž sápe celé trsy a tím keřík poškozují.

     Geologická minulost Semilska poznamenala výrazně celou krajinu. Její dnešní podobu utvořilo na rozhraní devonu a karbonu variské vrásnění. Pozdější permské Podkrkonoší od Kozákova k Jilemnici představovala jezerní krajina. Výrony melafyrových sopek daly základ pozdějším nálezů drahých kamenů a zkamenělých rostlin. Zuhelnatělé kmeny prvohorních rostlin vytvořily sloj černého uhlí u Lomnice nad Popelkou. Druhohorní křídové moře zanechalo v jižní části okresu silné nánosy písku. Ve třetihorách byly alpinským vrásněním usazeniny křídového moře na okrajích vyzdviženy, roztrhány na kry a někde i překoceny. Kozákov se stal činnou sopkou. Čedičové bomby nacházíme na jeho svazích dodnes.

     Při pravěkém osídlování Podkrkonoší sehrály důležitou roli řeky a potoky. Na jedné straně naplavovaly při svém toku vrstvy zemědělsky výnosné půdy, na druhé straně vytvářely bizardní skalní město. Dnes je největší řekou protékající semilským okresem Jizera, která přitéká pod Harrachovem a přibírá vody Mumlavy. Pod Horní Sytovou se do ní vlévá romantická říčka Jizerka, u Turnova Stebenka a Libuňka. Jizera protéká Turnovem a za Přepeřemi náš okres opouští. Ve starší době kamenné přicházeli do zdejšího kraje proti proudu řeky Jizery první osídlenci. Byli to lovci mamutů, srstnatých nosorožců, divokých koní a jeskynních medvědů, keří obývali četné jeskyně ve skalách. Po nich osídlovali Podkrkonoší zemědělci volutové a vypichované keramiky, dále lid popelnicových polí, Keltové, Germáni a od šestého století našeho letopočtu osídlují zdejší oblast Slované.

Semilský okres patří k regionům, kde převažuje průmyslová výroba nad zemědělskou. Průmyslové závody jsou zaměřenz a výrobu textilu a dále je zastoupen průmysl strojírenský, sklářský a potravinářský. Hlavními plodinami zemědělské výroby jsou obiloviny, brambory a pícníny, ve vyšších polohách len. Ze živočišné výroby je rozšířen chov skotu a pastvinářství. Už v polovině 14. století se tato výroba rozšířila i do Dolní a Horní Rokytnice, později do Vítkovic, Turnova a Harrachova. Broušený a rytý harrachovský křišťál má i dnes dobrý zvuk na domácích i zahraničních trzích. V uměleckém zpracování drahých kamenů je známé družstvo klenotníků Granát v Turnově.

Semilsko skýtá kromě přírodních krás i rozmanitou možnost kulturně společenského vyžití. Ostatně přijďte pobejt! Však to uslyšíte a uvidíte sami...