Hebká zeleň trav na horských loukách a stráních, hluboké smrkové lesy, táhnoucí se bez přerušení desítky kilometrů po oblých horských hřbetech, prastaré bučiny, divoké pralesy, rozeklané skály, rokle a srázy, jejichž ticho oživuje jen šum a pád vody horských potoků a říček, vzácná květena, četná rašeliniště, to jsou Jizerské hory, rozsáhlá zóna ticha a klidu, chráněná krajinná oblast na severu Čech mezi Libercem, Frýdlantem a Krkonošemi.

     V pestré mozaice českých horstev si Jizerské hory uchovávají výraznou vlastní tvářnost. Jen mělké sedlo je odděluje od Krkonoš, s nimiž mají stejné geologické složení, a přece jsou jiné. Na jihu se zvolna svažují do údolí pod Černou Studnicí a jejich masiv člení říčky Černá a Bílá Nisa, Kamenice, Černá Desná. Hluboko do hor se údolími těchto řek táhnou lidské sídliště i osamělé chalupy. Severní strana horstva spadá prudkým zlomem do Frýdlantské pahorkatiny. Jizerské hory se nad ní tyčí jako mohutná horská hradba, pevněná žulovými věžemi a skalními stěnami. Vrcholky horstva, často ukončené skalnatými temeny, jsou místy s jedinečnými a dalekými výhledy.

 

     Jizerské hory si dodnes uchovaly značnou přírodní neporušenost, je v nich největší počet přírodních rezervací v republice. Velká a malá jizerská louka, smrky a klečí zarostlé rašeliniště Černých jezírek, jezírko Na čihadle a další rašeliniště jsou přísně chráněné rezervace. Na vrchovištních slatích se rodí desítky potoků a říček, v nich má svou kolébku Jizera, Smědá, Černá a Sloupský potok i Černá Nisa. Melancholická rašeliniště se střídají se slatinnými pláněmi a s horskými loukami, oživenými pestrou květenou. Vodní plochy, vzniklé lidským zásahem a připomínající severská jezera, nepůsobí nijak rušivě. Zvláště dobře splynuly s obrazem krajiny rázovité stavby horských chalup a usedlostí.

 

     Chráněny jsou i smíšené původní porosty, prales na vrcholu Jizery - jediné místo, kde roste kleč mimo rašeliniště, chráněny jsou i porosty kapradiny žebrovice různolisté a některé druhy plavuní. Na tři sta druhů rostlin, na jiných místech horstva často nevídaných, roste v přírodní rezervaci Bukovec, označované za botanickou zahradu Jizerských hor. Kuželovitý vrch Bukovec (1005 m) nad soutokem Jizery a Jizerky se svým čedičovým složením nápadně liší od ostatních vrchů horstva. Až na jeho vrchol vede naučná stezka, procházející rašelinnými rezervacemi. V rašeliništích je častá masožravá rosnatka okrouhlolistá a mochna bahenní, na horských loukách nápadný hořec tolitový, prha arnika nebo divoký šafrán Heufflerův. Kýchavice Lobelova má na Jizeře svůj nejzápadnější výskyt.

  

     Před staletími tvořila zalesněná a neprostupná hradba Jizerských hor část přirozeného obranného valu české země proti cizím vpádům. Od dob kolonizace ve 13. století se plocha jejich lesů dodnes ani příliš nezmenšila. Z lesního bohatství žili v minulosti četní dřevorubci, uhlíři, výrobci šindelů, lesníci a skláři. Časem sem zabloudili i hledači zlata a drahých kamenů až z daleké Itálie. Ještě dnes se najde v náplavech Safírového potoka pod vrchem Bukovcem vzácný spinel nebo iserit. Jsou zde i místa, kde se těžilo stříbro a železo. Nebyly tu vzácné ani sklářské hutě. Existovaly na Nové louce, v Kristiánově, v Jizerce. Stará tradice sklářské výroby nezanikla, dnes se soustřeďuje s výrobou bižuterie do podhůří. Moderní závody na výrobu bižuterie v Jablonci nad Nisou patří k největším na světě.

     K důkladnějšímu poznání nevšedního, trochu zadumeného kouzla Jizerských hor přispívá síť značených turistických cest. Napříč horstvem vede z Liberce červeně značená turistická magistrála, procházejícími mnoha zajímavými místy a vrcholu s dalekými výhledy. Jde přes Rudolfov do Bedřichova s kamennou rozhlednou Královkou a proti toku prudké Kamenice do bývalé sklářské osady Kristiánova. Přes horské sedlo cesta pokračuje na vrchol Holubníka (1069 m) s překrásným výhledem a dále na temeno Ptačích vrchů (1008 m) s divokou změtí skal, lesního porostu a mohutných vývratů. Ve skalní rokli mezi Ořešníkem a Divou a vyhlídkovou Krásnou Máří a pod Frýdlantským cimbuřím jsou prudké peřeje a vodopády Sloupskéhoa Černého potoka. Serpentinami cesta stoupá na vyhlídkový Ořešník (800 m) se skalnatým vrcholem. Je s něho vidět daleko na severní stranu hor, do Frýdlantské pahorkatiny a do údolí Smědé, nad nímž se zvedá masiv Smrku (1124 m). Dole leží městečko Hejnice, Lázně Libverda, v dálce Frýdlant. Přes obec Bílý Potok vede červená značka na Smědavu a na vyhlídkovou Jizeru (1122 m) a k rašeliništi Na čihadlech. Se Smědavy lze zamířit na Smrk nebo na opačnou stranu přes osadu Jizerku na Bukovec a dále do Kořenova. S Jizery vede cesta na Slovanku a Bramberk (Krásný), pak do Jablonce nad Nisou.

     Za důkladnější poznání stojí i Ještědská hřbet se svým nejvyšším vrcholem Ještědem (1012 m), přístupným kabinovou lanovkou z Liberce - Horního Hanychova. Silueta Ještědu neodmyslitelně patří k panoramatu Liberce. Jeho dominanta horský hotel a spojové středisko, je dílem vskutku moderní architektury. Rozhled s Ještědu je okouzlující. U jeho paty, v Liberecké kotlině leží mnohatisícový Liberec, město středověkého původu s velkými tradicemi dělnického hnutí, které hrálo významnou roli v dějinách této oblasti od poloviny devatenáctého století.

     Jako horský předěl sehrál Ještědský hřbet v minulosti nemalou roli při osídlování a hospodářském rozmachu okolní krajiny. Ještě důležitější roli má v přítomnosti, kdy jeho krásná příroda se sítí turistických zařízení a zimním střediskem se stala jak cenným rekreačním a společenským doplňkem Liberce, tak hlavně sportovním centrem celostátního významu. Vycházka s Ještědu kolem turistické chaty na Pláních, Hlubockým a Rašovským hřebenem k Obřímu sudu na Javorník okouzluje nádhernými výhledy. Putování po stráních a vesnicích půvabného Podještědí vede často do míst, kam Karolína Světlá umístila děj svých povídek a románů, v nichž popisuje svérázný život prostých lidí "ze zakopce".

 

     Na severu dodnes střeží tento půvabný kout Čech frýdlantský zámek nad údolím Smědé a připomíná svými architektonickými prvky stavební vývoj od gotiky přes renesanci až do 19. století. Jiným klenotem kraje je zámek Sychrov, pěkná ukázka romantické gotiky z let 1847- 62. Přitahuje návštěvníky vnitřním vybavením, cennou kolekcí portrétů od francouzských malířů 17. a 18. století, i památkami na časté pobyty Antonína Dvořáka. Krásný a rozlehlý park jedinečně doplňuje zajímavou zámeckou stavbu. 

     Pronikavé změny přinesl této oblasti nástup kapitalistické tovární výroby. Jako houby po dešti rostly tehdy textilní továrny v údolí Nisy, jejíž břehy brzy lemoval hustý a téměř souvislý pás průmyslových obcí. Ale i v roztroušených na horských stráních či v údolích Jablonecka pracovaly celé rodiny domácích dělníků v mačkárnách nebo brusírnách skla. Ruku v ruce s rozvojem průmyslu však docházelo i k prvním dělnickým bouřím, k živelnému rozbíjení strojů, k stávkám ve Svárově a Vesci, krvavě potlačeným. V Dlouhém Mostě se konal v r. 1878 tajný sjezd celorakouské sociální demokracie, který schválil ustavení Československé sociální demokracie. Ještědské stráně byly 7. srpna 1870 svědky mohutné manifestace přátelství a společného postupu třiceti tisíc českých a německých pracujících.  

     Významná je přítomnost oblasti. Byla v ní zavedena řada nových průmyslových odvětví, která vyrovnala dřívější jednostrannou výrobní orientaci, přesto však textil na Liberecku a bižuterie na Jablonecku zůstavají hlavními výrobními specializacemi. Pro poučení si zajdou mnozí návštěvníci i domácí zájemci do zdejších muzeí. Za sbírkou starého skla, keramiky, porcelánu, cínu, textilií a vzácným souborem gobelínů do libereckého Severočeského muzea, za historií i současností sklářké a bižuterní výroby do Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, za uměleckými díly starých i moderních mistrů do galerie v Liberci. Jedinečná sbírka orchideí i obrovská Viktorie královská jsou magnetem liberecké botanické zahrady, zatímco zoologická zahrada přitahuje dospělé i dětské návštěvníky hlavně exotickou zvěří, unikátní jsou např. bílý tygři, jenž mají i ve svém logu prvoligoví hokejisté HC Bílý tygři Liberec. 

     Liberec a jeho krásné okolí s Ještědským hřbetem a Jizerskými horami se již při první návštěvě nezapomenutelně vtisknou do mysli návštěvníka jako překrásná rekreační oblast s mimořádným počtem přírodních krás a zajímavostí.