7. února  2008

Proč pomáhat cikánům?

     Cikánská problematika se mě úzce dotýká, jelikož pocházím z Mostu. Je mi, mírně řečeno, zle z toho všeho, co kolem sebe vidím. Připadá mi, že pokud je člověk slušný a nemá tu správnou barvu, nemá nikde a u nikoho zastání. Nechápu, proč se v naší republice neustále poukazuje na to, že cikáni jsou chudáci, když je to dle mého názoru jen nepřizpůsobivá menšina, která si dělá z naší země pouze „dojnou krávu“. A co je na tom všem nejhorší? Naše vláda je v tom jen podporuje a všemi těmi řečmi o jakémsi pomyslném rasismu jim veřejně dává do rukou argumenty, kterými se cikáni v každé, pro ně nepřijatelné situaci, ohání.
     Proč máme neustále chápat jejich nepřizpůsobivost a co víc, ještě je snad i litovat? Vždyť měli spoustu času na to, aby se přizpůsobili, žijí v této zemi snad už dostatečně dlouhou dobu. Ale když se podívám na sídliště Chanov, je mi opravdu špatně a mísí se ve mně pocity marnosti, smutku a vzteku, protože po tom, co dokázali udělat cikáni s tak krásným bydlením, které Chanov beze sporu byl, nemůžu a hlavně nechci pomáhat žádným způsobem této menšině.
     Nechci, aby jakákoli částka z mého platu, byť i ta sebemenší šla na jakoukoli pomoc cikánům. Vždyť oni mají v této zemi nejpohodlnější životy, mají svá práva, povinnosti však žádné. Proč pomáhat jejich dětem, když nemám dostatek prostředků pro své vlastní? Proč pomáhat k jejich lepšímu bydlení, když jsou to právě oni, kdo si ho vědomě zdevastovali? Co vše je ještě ochotna naše vláda cikánům tolerovat? Kam až je nechá zajít? Mám strach, protože toho, co by cikáni ještě veřejně mohli, už moc nezbývá.

Stanislava Kováčová