19.04.2011

Celá země sleduje, jak Taťka Šmoula hajluje

 
 

     Modrý nepřítel se objevil na obzoru. Rodiče, prohlédněte školní pomůcky svých ratolestí, zda na nich není vyobrazen nějaký obrázek trpaslíka z rodu Šmoulů. Jistě nechcete, aby vaše dítě bylo odvedeno ze školy v poutech za doprovodu zásahové jednotky Policie České republiky. Podle nejnovějších zjištění je totiž vesnice těchto skřítků skrytým výcvikovým táborem nacistů.
     S tímto překvapujícím objevem přišel francouzský spisovatel Antoine Buéno, který ve své knize pojmenované Malá modrá kniha, tvrdí, že Šmoulové jsou nacisté v hloubi svých modrých srdcí. Šmoulinka podle něj odpovídá árijskému ideálu, zlý Gargamel je údajně antisemitskou karikaturou, no a Taťka Šmoula je dokonce prý sám führer.
     Podle odborníků jde sice o nesmysl, ale věřme české ideopolicii, která dokáže bez mrknutí oka udělat z komára velblouda a z nacionalisty nacistu. Již nyní jsou trestně stíháni a odsuzováni lidé, kteří se „provinili“ tím, že na svém oděvu měli vyobrazeny jakési symboly, ve kterých by nacismus nehledal opravdu nikdo. Žijeme ale v České republice, kde se i nemožné stává skutečností.

      Proto je opatrnost zcela na místě. Obviněním z rasismu, nacismu a podobně již dříve čelili i jiné pohádkové postavičky. Namátkou můžeme jmenovat včelí medvídky natírající svět na bílo, kocoura Mikeše, jehož ukradli cikáni a další. Dnes aby se rodič opravdu bál pustit svému potomkovi nějakou pohádku, neboť nikdy neví, co lze očekávat a zda nedojde k obvinění další postavy z pohádkové říše. I filmová studia se začala přizpůsobovat současnému trendu a raději natáčejí filmy a pohádky s multi-kulti obsazením, buď proto, že se chtějí vyhnout nařčení z rasismu nebo z toho důvodu, že je to nyní zkrátka in. Stačí se jenom podívat na nejnovější americký film Thor, kde postavy severských bohů ztvárňují herci tmavé pleti, ačkoli jde zcela jednoznačně o naprostý nesmysl.
     Zájmu ideopolicie prozatím překvapivě ušel Jindřich z pohádky Princezna ze mlejna, který opěvoval svou bílou nevěstu a označil ji za jedinou možnou s tím, že jiná ho na tomto světě nevábí. Co není, ale může již brzo být. Pokud se to bude hodit a přijde politická objednávka, i Jindřich a především jeho obdivovatelé nebo spíše obdivovatelky mohou skončit s obviněním u soudu. Naše „demokratické“ zřízení se přeci proti podobným štváčům a výlupkům špatnosti musí razantně bránit.

Petr Kotáb

Další články          Glosa