Začala restaurace starého režimu. Tiše a bez povyku
20. srpna 2009 V předvečer 20. výročí listopadové revoluce jsme svědky návratu starých struktur do čela země. Bývalí členové a funkcionáři Komunistické strany Československa (KSČ) obsadili stěžejní funkce státu, od krajů až po vládu. Nominovali je tam strany ODS a ČSSD. Přitom v naší zemi stále platí zákon č. 198/1993 Sb. o protiprávnosti komunistického režimu. Normalizátoři v čele osmi krajů Začneme na krajské úrovni. Osm ze třinácti dnešních hejtmanů bylo před rokem 1989 v KSČ. Po loňských volbách do krajských zastupitelstev je do čela krajů dosadila ČSSD. Dvaadvacet let působila v KSČ plzeňská hejtmanka a bývalá ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Před revolucí předsedala závodní organizaci KSČ v plzeňské fakultní nemocnici. Ze strany vystoupila v prosinci 1989, členkou ČSSD je od roku 1994. Až do roku 1989 si nechával členský průkaz hejtman kraje Vysočina Jiří Běhounek. Do KSČ vstoupil v roce 1985. Zhruba ve stejné době vstoupila do KSČ i Jana Vaňhová, současná hejtmanka Ústeckého kraje. V letech 2005 až 2009 byla místopředsedkyní ČSSD. Zlínský hejtman Stanislav Mišák byl držitelem komunistické průkazky v letech 1982 až 1989. Jeho kolega, moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas, stihl vstoupit do komunistické strany ještě o rok dříve. Vydržel v ní dokonce až do roku 1994. Karlovarský hejtman Josef Novotný si také zadal s minulým režimem - členem KSČ byl v letech 1983 až 1989. V roce 2002 byl jako nezávislý zvolen do sokolovského zastupitelstva na kandidátce ČSSD. Sociálnědemokratický hejtman Pardubického kraje Radko Martínek má za sebou kariéru ministra, do ČSSD vstoupil už v roce 1996. I on ale s politikou začínal už za normalizace a o členství ve straně požádal už v roce 1979. Vystoupil v roce 1990. V Libereckém kraji vládne za ČSSD Stanislav Eichler. I on byl členem KSČ, do které vstoupil v roce 1987 a odešel v roce 1989. Od komunisty Fischera po svazáka Pecinu Vláda Jana Fischera, kterou sestavili a zvolili poslanci ODS, ČSSD a zelených, úřaduje od letošního května. Klíčové funkce obsadili bývalí členové předlistopadové KSČ. Výjimkou není ani post premiéra. Jan Fischer byl členem KSČ v letech 1980 až 1989. Nominaci do čela vlády to nezabránilo. Šéfové ODS a ČSSD se k jeho minulosti vůbec nevyjádřili. Mlčí i Fischer, o jehož komunistické kariéře v oficiálním životopisu na stránkách vlády není jediná zmínka. Ke své minulosti se nehlásí ani Štefan Füle, ministr pro evropské záležitosti. Kandidátem KSČ se stal už na gymnáziu v roce 1980 a posléze do strany vstoupil. V roce 1981 pak odjel studovat do Moskvy na Moskevský státní institut mezinárodních vztahů (MGIMO). Vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kohout ve svých vyjádřeních uvádí, že do KSČ vstoupil v roce 1986 kvůli perestrojce, následovala stáž na MGIMO, kterou ještě donedávna neuváděl ve svých životopisech. V roce 1984 vstoupil do KSČ dnešní ministr financí Eduard Janota. Od listopadu 1989 je nestraníkem. „Je to moje trauma, jedna z mých životních porážek,“ uvedl v květnovém rozhovoru pro Hospodářské noviny. Ministrovi vnitra Martinu Pecinovi bylo v době sametové revoluce 21 let. Do KSČ vstoupit nestačil, do Socialistického svazu mládeže (SSM) už ale ano. „Byl jsem na průmyslovce předseda třídy. Na vysoké škole jsem byl prostým členem,“ přiznal v on-line diskuzi pro TN.cz. Stranictví si Pecina vyzkoušel až po převratu - do roku 1997 působil v ODS, v letech 2001 – 2005 byl členem ČSSD. Bývalý člen KSČ, dnes ministr kultury ve Fischerově vládě Václav Riedlbauch, v době listopadové revoluce zakazoval coby šéf státní opery svým bouřícím se zaměstnancům připojit se k protikomunistické stávce. „Nezáleží na minulosti, ale na kvalitách.“ Takové heslo razí Riedlbauch dnes. Naposledy ho použil v době, kdy se jej novináři ptali, zda není divné, že koncert ke 40. výročí upálení Jana Palacha má řídit dirigent Jiří Malát, který byl rovněž členem KSČ. Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová odůvodnila vstup do KSČ neobvyklým způsobem. „Bylo to naivní. Nabídl mi to starší spolužák na fakultě, který vypadal jako řecký bůh, s nádherně řezanými rysy... Já jsem se cítila poctěna. Byla jsem hrdá,“ popsala pro ONA Dnes svůj vstup do KSČ v roce 1987. Kovářové to připadalo jako logický krok: „Jsem aktivní typ, kam vlezu, tam dříve či později začnu něco pořádat a organizovat.“ -red- HejtmaniPlzeňský kraj: Milada Emmerová (v KSČ 1968-1989) VládaJan Fischer, premiér (v KSČ 1980-1989) Co říká zákon č. 198/1993 Sb. „Komunistická strana Československa, její vedení i členové jsou odpovědni za způsob vlády v naší zemi v letech 1948 - 1989, a to zejména za programové ničení tradičních hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv a svobod, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů…“ (Preambule) „Komunistický režim a ti, kteří ho aktivně prosazovali, upíral občanům jakoukoliv možnost svobodného vyjádření politické vůle, nutil je skrývat své názory na situaci ve státě a společnosti a nutil je veřejně vyslovovat svůj souhlas i s tím, co považovali za lež nebo zločin, a to perzekucemi nebo hrozbou perzekucí vůči nim samotným, jejich rodinám a blízkým…“ § 1 odst. 1 písm. a) „Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému…“ § 2 odst. 2 Celý text zákona …ZDE
|
