Důvody vlády k zákazu DS:

vrchol arogance a přetvářky 

V tiskovém prohlášení vlády k návrhu zákazu Dělnické strany (www.vlada.cz) se mj. uvádí, že:

„základem demokratického státu je svobodná soutěž politických stran. Vedle toho také platí, že demokracie musí mít sílu bránit se těm, kteří pod rouškou svobodné soutěže politických stran a hnutí vystupují s myšlenkami, které nejsou v souladu s právním pořádkem a ústavou garantovanými právy a svobodami občanů, a kteří porušují platné zákony.“

Svobodná soutěž politických stran je v naší zemi naprostou fikcí. Parlamentní strany, které již roky pumpují ze státního rozpočtu za každé volby mnohamilionové dotace, vynakládají z těchto peněz velké sumy na svou podporu v médiích a agenturách veřejného mínění. Výsledkem je fakt, že po každých volbách zasedají v orgánech státu zástupci stále stejných stran. Pokud se náhodou objeví strana nová (např. Strana zelených), je to z popudu médií a výzkumných agentur, nikoliv veřejnosti na ulici.

Mimoparlamentní strany, včetně Dělnické, které nedisponují kromě skromných darů od svých příznivců žádnými příjmy ze státního rozpočtu, nemohou svou kampaní konkurovat stranám, které ze svých daní nedobrovolně živí daňoví poplatníci.

Pokud se straně neparlamentní podaří ve větší míře proniknout do médií, a to hlavně díky své masové podpoře v ulicích (kterou už nelze přehlédnout), je vládou okamžitě navržena k zákazu a rozpuštění.

Nikdo z politiků ODS ani žádné jiné parlamentní strany (dotované státem) nenašel odvahu osobně čelit názorům představitelů DS. Je snad náhoda, že předseda Dělnické strany Tomáš Vandas doposud nebyl pozván do žádného televizního duelu veřejnoprávní ČT, ačkoliv jeho strana poslední dobou výrazně rozvířila politickou scénu u nás?

Podle vlády DS naplňuje dikci §4 zákona o sdružování v politických stranách a hnutích, který mimo jiné hovoří, že činnost nemohou vyvíjet strany a hnutí:

- které porušují ústavu a zákony nebo jejichž cílem je odstranění demokratických základů státu;

- které nemají demokratické stanovy nebo nemají demokraticky ustanovené orgány;

- které směřují k uchopení a držení moci zamezujícímu druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc nebo které směřují k potlačení rovnoprávnosti občanů;

- jejichž program nebo činnost ohrožují mravnost, veřejný pořádek nebo práva a svobodu občanů.

Jak už bylo popsáno, demokratické základy státu jsou u nás pouze na papíře. Realita je však jiná – demokratické základy státu byly zneužity politickými subjekty (ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a SZ), které si ze státního rozpočtu učinily štědrého zaměstnavatele a majetného ochránce. Proti takovému kolosu nelze v dnešním světě konkurovat korunovými příjmy mimoparlamentní opozice. Politika je dnes propojena s obchodem a obchod s politikou.

Stanovy DS jsou v pořádku již od roku 2003, kdy byla na základě právě tohoto dokumentu ministerstvem vnitra řádně zaregistrována. Stejně tak náš program se od roku vzniku výrazně nezměnil – nekompromisní boj proti drogám nebo kriminalitě, po kterém voláme, rozhodně neohrožuje mravnost ani veřejný pořádek, spíše naopak.

Odstavec „(strany) které směřují k uchopení a držení moci zamezujícímu druhým stranám a hnutím ucházet se ústavními prostředky o moc“ přesně charakterizuje dnešní strany systému, které si tuto instituci zakonzervovaly pro svou moc, a k tomu zneužily milionové dotace od státu k podplácení lidí pro svou podporu (ať už ve státní nebo soukromé sféře). Oni rozhodují, kdo jim bude dělat opozici nebo spojence, nikoliv lidé na ulici, kteří jsou šmahem označeni za extremisty a jejich strana poštvána k Nejvyššímu správnímu soudu!

Pokud jsme v našem stanovisku ze dne 17. října vyhlásili nulovou toleranci systému, bylo to právě z výše popsaných důvodů. Takový systém totiž není demokratický a nikdo nás nemůže donutit (ani silou), abychom si to o něm mysleli a žili v něm, když víme, že to není pravda!

Martin Zbela

šéfredaktor DL