1. dubna 2009

Dvacetiletá devastace společnosti

     Správní, policejní i hospodářské aparáty jsou v rozkladu, odborná úroveň upadá. Prohlubující se důsledky světové ekonomické krize v plné nahotě odhalily neschopnost státních orgánů moci výkonné i zákonodárné na všech stupních reagovat profesionálně na novou situaci. Hluboce klesla jejich odborná úroveň.

     Zejména vedoucí pracovníci jsou často střídáni podle výsledků voleb. Odbornost není důležitá. Rozhodující je spřízněnost duší, flexibilita (tedy rychlé přizpůsobování nadřízeným) a oddanost vládnoucí ideologii. Stejné je to ve státních i samosprávných institucích. Jako infekcí jsou aparáty prolezlé korupční mafií. Nepřehledné zákony a směrnice umožňují svévolné chování i v hospodářské oblasti. Kdo má peníze, má i právo. Elementární poctivost a alespoň nějaká snaha rozhodovat spravedlivě již téměř vymizela. Kdo se tomu nepodřídí, je odstraněn.

     Možná se vám tento názor zdá být příliš tvrdý, každodenní zkušenosti a informace to ale potvrzují. Samozřejmě nechci generalizovat. Najdou se i výjimky a mnozí pracovníci uvedených aparátů se situací nesouhlasí, jsou však bezmocní. Krize to plně odhalila. Jako příklad může sloužit absolutní neschopnost a neodbornost vlády řešit problémy s ní spojené. Neschopnost analyzovat ekonomickou a sociální situaci, stanovit tendence vývoje, vybrat priority a přijmout okamžitá i dlouhodobá opatření k omezení důsledků krize a obnovení efektivního růstu i životní úrovně většiny obyvatelstva.

     Po pár zasedáních zcela zkrachoval soubor lobbistů (Národní ekonomická rada vlády), kteří prosazují pouze zájmy svých živitelů. Dosavadní opatření vlády proti krizi slouží pouze k udržení vysokých zisků většiny podnikatelů a to na úkor sociálně slabší skupiny občanů.

     Asociální, pravicová koaliční vláda zloděje Topolánka se zoufale pokouší i za nové situace prosazovat tzv. reformy likvidující zbytky sociálních a životních jistot. Ukazuje se však, že ani toho už není schopna a pozitivních opatření už vůbec ne. Drtivá většina přijatých opatření je zatím zcela nepochopitelně zaměřena na snížení příjmů státního rozpočtu, zejména příjmů na sociální, zdravotní a důchodové účely. Tím chce vláda dokázat nezbytnost reforem a dalšího okrádání většiny občanů.

     Za současné situace by naopak byla na místě snaha maximálně udržet výši příjmů státního i samosprávných rozpočtů. Přirozeně ne na úkor sociálně slabší většiny obyvatelstva. Proto by bylo účelné obnovit progresivní zdanění nejvyšších příjmů, zrušit strop pro sociální odvody osob s nejvyšším příjmem.

     Poloviční objem HDP tvoří výdaje domácností. Pro jeho udržení je tedy prioritou zvýšení příjmů sociálně slabší většiny obyvatelstva. Valorizovat minimální úroveň mzdy, přednostně zvyšovat nejnižší, podprůměrné mzdy na úkor nesmyslných statisícových a milionových příjmů manažerů a jim na úroveň postavených. Ve veřejném sektoru by to neměl být žádný problém. U soukromých podniků je možno volit cestu kolektivního vyjednávání a vysokou progresivní daň nejvyšších příjmů. To by navíc byla cesta k uplatnění jednoho ze základních práv ústavní listiny - na spravedlivou odměnu. O tomto právu se u nás ani nediskutuje. O uplatňování ani nehovořím.

     Obdobně by bylo třeba postupovat u důchodů, a zdravotních poplatků. Životní úroveň je předurčena nejenom výší mezd, důchodů a ostatních příjmů, ale i vývojem inflace. Rozhodující jsou náklady na bydlení, které rostou nejrychleji. Je nezbytné stanovit strop pro nejbližší období a zamezit lichvářské úrovni nájemného, cen bytů, energií a vody. Není to nic obtížného, stačí pouze politická vůle.

     Na druhé straně se zatím nic reálného a konkrétního nestalo v oblasti racionalizace výdajů státního rozpočtu. Je nezbytné radikálně omezit zbytečné výdaje na armádu, státní aparát na různé služby soukromých agentur apod. Jde o miliardy korun, které jsou vyhazovány doslova oknem do hrdel nenasytných podnikatelů, převážně podvodníků. To je dnes vlastně legalizovaná profese.

     Pro budoucnost je rozhodující změnit řídící strukturu vlády v oblasti ekonomiky atd. To je však jiná, velmi složitá kapitola. Vláda plně prokázala svou neschopnost a je dobře, že byla odvolána. I za cenu předčasných voleb.

Rudolf PIKOLA